Ještě pár slov o chlebu...
Dnes jen pár slov o chlebu....ten pocit, když se kvásek pohne a dává o sobě
znát...zaděláš těsto a čekáš...najednou se z malé kuličky udělá pořádná masa
těsta,která potřebuje ruce, tvoje ruce...hněteš a myslíš na to, co všechno se
může přihodit, když to odbydeš...posypeš chlebíček škrobem a rukama
pohladíš....dáš do ošatky a necháš ho osudu....potom opatrně vyklopíš, nařízneš
a dáš péct...se zatajeným dechem sleduješ, co se děje uvnitř...začne se
zvětšovat, nafukovat, někdy i praskne...a když ne,
čekáš, až se upeče a bude mít tu správnou barvu...
A když ho vytahuješ z trouby a poprvé k němu
přivoníš...je to nepopsatelný pocit....
A o tom to prostě je...
Nikdy mě nepřestane fascinovat ta chvíle, když ho držím v dlaních a přivoním k
němu...prostě tenhle okamžik za to všechno stojí....a pokud jste alespoň
chviličku přemýšleli, že by stálo za to to zkusit, tak neváhejte...
Žádné komentáře:
Okomentovat